Živá hudba

časopis pro studium hudby a tance

Between Catego­ries

Ve svém textu se věnuji důleži­tému rysu pozdních kompo­zic Mor­tona Fel­d­mana, jenž má přímý vliv na možnost jejich analy­tického uchopení. Tyto skladby jsou notovány poměrně stan­dardním způ­so­bem – lze však tvr­dit, že sym­boly, se kte­rými se setkáváme v parti­tuře, nemusejí být vždy tím, čím se zdají. Neu­stále totiž dochází k míšení hranice mezi kompo­ziční a akus­tickou rea­li­tou. Nelze jedno­značně určit, z jakého úhlu bychom měli na tyto Fel­d­manovy kompo­zice nahlížet, pohybujeme se mezi růz­nými jevy, nacházíme se mezi katego­ri­emi. Při zkou­mání auto­rových kompo­zičních postupů se poku­sím při­hlédnout k jeho raným dílům – tento pří­stup usnadňuje poro­zu­mění pro­ce­sům ve Fel­d­manových pozdních skladbách a rovněž poukazuje…

V tichosti uvnitř hluku: instru­men­tální saturace

Tento článek pojednává o rela­tivně novém hudebním feno­ménu – instru­men­tální satu­raci. V úvodní části popi­suji základní kompo­ziční prin­cip, kte­rým se instru­men­tální satu­race vyzna­čuje. Dále uvá­dím hlavní před­stavi­tele tohoto hudebního směru a jejich před­chůdce z hle­diska práce s inhar­mo­nickým mate­ri­á­lem. Následně se zabývám dvěma smyč­covými kvar­tety dvou hlavních před­stavi­telů musique saturée a to z hle­diska tří základních para­me­trů – čas, dyna­mika a gesto. Sou­časně popi­suji pojmy „abso­lutní satu­race“ a „infra satu­race“ jako dvě extrémní polohy kompo­zičního pří­stupu. V závěru oba smyč­cové kvar­tety srovnávám a popi­suji podobnosti a roz­díly v jednot­livých kompo­zičních pří­stu­pech z hle­diska tří základních…

Sou­dobá impro­vizace, nová hudba

Text pojednává o pro­ble­ma­tice impro­vizace a jejího umís­tění v kon­textu hudební praxe. Z pozice aktivního hráče a tvůrce v dané oblasti se autor zabývá prin­cipy impro­vizace, jejich uplat­ňováním v hudbě. Poznatky dopro­vází vlast­ními úvahami a reflexemi. Kon­fron­tuje různé způ­soby hudební impro­vizace, její význam ve for­mování volné hudby, pře­sah do spo­le­čen­ského života a pří­stupu k životu.

Pře­měna paradigmatu

Stu­die se pokouší sle­dovat některé změny ve vní­mání a pro­žívání hudby sou­vi­se­jící s inova­tivními skla­debnými postupy 20. sto­letí. Trans­for­mace jsou vysvět­lovány jako posuny hranic něko­lika konkrét­ních pojmů podí­le­jí­cích se na kon­struktu poslu­cha­čova para­dig­matu. Tyto katego­rie jsou sdru­ženy do dvou myš­len­kových hnízd – jedno se týká kon­ti­nuity, druhé měřítka. Popis trans­for­mací je dopro­vázen podpůrnými analogi­emi z avantgardní nei­lu­zívní kine­ma­to­grafie tak, jak jsou vysvět­lovány v knize Mar­tina Čiháka Ponorná řeka kinematografie.

Poznámky ke zrodu české hudební akus­tiky: od Ryby ke Strouhalovi

Stu­die shrnuje vývoj české hudební akus­tiky v 19. sto­letí se zvlášt­ním při­hlédnu­tím k dílu Jakuba Jana Ryby, Čeňka Strouhala a někte­rých dalších osobností. Je před­sta­veno his­to­rické pozadí a spo­ji­tosti s ostat­ními vědními obory. Roze­brána je jedna z prvních kapi­tol o hudební akus­tice v češtině v rámci většího pojednání, tzn. pří­slušné části z Rybových Počá­tečních a vše­o­becných základů a dále některé texty vybraných este­tiků (Dur­dík, Stecker, Hos­tin­ský). Zmíněny jsou pří­spěvky mate­ma­tiků a fyziků (Studnička, Mach, Doppler). Stu­dii uzavírá kapi­tola o hudebních prv­cích v akus­tice Čeňka Strouhala.

Obsah aktuálního čísla: