Živá hudba

časopis pro studium hudby a tance

“I wanna do total seri­a­li­sation freehand”

V tomto textu se snažím o analy­tický prů­zkum kompo­ziční práce s tónovými výš­kami ve vybraných dílech ame­rického skla­da­tele Mor­tona Fel­d­mana. Sle­duji pře­devším zacházení s chro­ma­tických totá­lem (chro­ma­tic field) a dále se věnuji intervalovému složení vyu­ži­tých pat­ternů a akordů. Navazuji na svou před­chozí stu­dii Between Catego­ries, v jejímž rámci jsem upo­zor­ňoval na „roz­kro­čenost“ auto­rových skla­deb mezi akus­tickou a kompo­ziční rea­li­tou. Zdů­raz­nění vztahů v oblasti tónových výšek však nezna­mená, že si nejsem vědom dějů pro­bí­ha­jí­cích v akus­tické rea­litě. Fel­d­manovy skladby neu­stále pře­cházejí mezi kompo­ziční a akus­tickou rea­li­tou, ale i když zamě­říme svou pozornost na kompo­ziční rea­litu, zjis­tíme, že též zde…

Taxo­no­mie kva­lit akordů ze Základů moderní har­mo­nie Karla Janečka (1965) a její interpre­tace podle ame­rické teo­rie tónových tříd

Základy moderní har­mo­nie (1965) od Karla Janečka, větši­nou neznámé mimo české hudebně-​teoretické kruhy, řeší řadu otázek sou­vi­se­jí­cích se sou­časnými teo­re­tickými dis­ku­semi o hudbě dva­cá­tého sto­letí, mezi které patří mimo jiné kva­lita akordů, har­mo­nická funkce a pro­longace. Kromě toho, že zatím nebyl pře­ložen, před­stavuje text díky své složi­tosti, idi­o­synkrazii a roz­sahu výzvu. Pře­klá­daná stu­die uvádí vybrané pasáže ze Základů moderní har­mo­nie, které vysvět­lují Jane­če­kovu teo­rii taxo­no­mie kva­lity akordů, a poté je interpre­tuje v tra­dičním teo­re­tickém jazyce Allena For­tea, Roberta Morrise a Johna Rahna. Z mého výkladu Janeč­kovy taxo­no­mie vyplývají dva postřehy. První je his­to­rický: Jane­če­kův pří­stup patří mezi jedny…

Klavírna tvorba Arthura Vin­centa Lou­ri­ého do roku 1922

Štúdia je zame­raná na klavírne dielo Arthura Vin­centa Lou­ri­ého (18921966) vo vybranom časovom období. Med­z­níkom sa stal rok skla­da­teľovej emigrá­cie do západnej Európy, vzhľa­dom na expe­ri­men­tálnosť a nestá­losť skla­da­teľovho kompo­zičného jazyka práve pred jeho odcho­dom z vlasti. Štúdia ponúka i stručnejší náhľad do Lou­ri­ého života, nakoľko sa nejedná o známu osobnosť dejín hudby. Hlavnú časť textu tvorí roz­bor všetkých exis­tujúcich Lou­ri­ého klavírnych diel skompo­novaných pred rokom 1922. Na základe analy­tickej práce a kompa­rá­cií so skladbami iných skla­da­teľov, pre­dovšetkým Ale­xan­dra Skrjabina, štúdia ukazuje Lou­ri­ého inšpi­račné zdroje a cha­rak­te­ris­tiky a cel­kovú povahu jeho diela.

Tek­to­nika. Kon­cepce a reflexe v čes­kém prostředí

Stu­die reflek­tuje různé kon­cepce čes­kých autorů (mezi jinými Skuher­ský, Muka­řov­ský, Jane­ček, Volek, Vostřák, Kohou­tek, Risinger, Kre­sánek, Medek) vztahu­jící se k feno­ménu tek­to­niky. Stručně před­stavuje její ter­mi­no­lo­gickou genezi (časově i z hle­diska její ter­mi­no­lo­gické spe­cifičnosti) a následně chro­no­lo­gicky sle­duje tek­to­niku jako jev, hudebně­te­o­re­tickou dis­ciplínu, obecný struk­tu­rační prin­cip a v dalších jejích podo­bách. Z díl­čích reflexí, ať již teo­re­tických či konkrét­ních kompo­zičních, skládá co možná nej­u­ce­lenější obraz tek­to­niky. Stu­die se věnuje také srovnání tek­to­nické struk­tu­race a hudební formy resp. srovnání struk­tu­race z hle­diska tek­to­nických prin­cipů a z hle­diska prin­cipů for­mových a for­mo­tvorných. V závěru…

Imi­tační kon­cepce hudby jako jedné z “krásných umění” ve fran­couz­ské kla­si­cistní estetice

Na pozadí vývoje fran­couz­ské kla­si­cistní este­tiky vyrůs­ta­jící od poloviny 17. sto­letí z aris­to­tel­ské a horati­ov­ské tra­dice se pří­spě­vek zamě­řuje na způ­sob, jakým se po prvních dobových poe­ti­kách pri­márně věnovaných básnic­tví, dra­matu a malíř­ství stává sou­částí dobových roz­prav o zása­dách kla­si­cistní dok­tríny také hudba. Z hle­diska zvo­leného tématu byly pro výzkum klí­čové zejména dva dobové spisy: Réfle­xi­ons cri­tiques sur la poesie et sur la pein­ture (Kri­tické úvahy o poezii a malíř­ství) Jeana Bap­tisty Dubose (1719) a Les beaux-​arts réduits à un même prin­cipe (Krásná umění převe­dená na jednotný prin­cip) Char­lese Bat­te­uxe (1746). Stu­die odkrývá, jakým způ­so­bem se oba doboví autoři pokou­šeli smysl hudebního uměleckého…

Obsah aktuálního čísla: