Živá hudba

časopis pro studium hudby a tance

Na okraj Sinfo­nie Luci­ana Beria. Něko­lik analy­tických poznámek

Analy­tické sondy do vybraných vrs­tev klí­čového orchest­rálního díla L. Beria. Sle­dovány zejména vrstva seri­álních kompo­zičních tech­nik, vrstva formy jednot­livých vět, vrstva kompo­zičních ope­rací s tex­tem (texty), vrstva pre­zen­tovaných a zpro­střed­kovaných významů se zře­te­lem k Mahle­rově II. symfo­nii (konkrétně k její 3. větě) a ke skla­da­te­lovým inspi­ra­cím dílem Claude Lévi-​Strausse a Umberta Eca.

Amplifikace akor­de­onu: výzkum a kon­strukce vnitřního mik­rofonního systému

V tomto článku refe­ruji o výzkumu na jehož základě bylo možno navrh­nout a následně zkon­struovat nový vnitřní mik­rofonní sys­tém určený pro živou pro­dukci. První část popi­suje různé, mně dostupné možnosti vnitřního sní­maní zvuku akor­de­onu, jejich srovnání a volby toho nej­vhodnějšího. Druha část pojednává o hle­dání opti­málního počtu mik­rofonů pro dis­kan­tovou i basovou části nástroje a finální kon­strukci vnitřního mik­rofonního sys­tému pro akor­deon. Cílem bylo zís­kat 2 monofonní signály: A) dis­kan­tová část obsluhovaná pravou rukou, B) basová část obsluhovaná levou rukou. Dosáhli jsme rela­tivně při­ro­zené barvy nástroje, dosta­tečně eli­mi­novali pro­blém zpětné vazby v hla­si­tém pro­středí a zároveň poo­tevřeli několik…

“I wanna do total seri­a­li­sation freehand”

V tomto textu se snažím o analy­tický prů­zkum kompo­ziční práce s tónovými výš­kami ve vybraných dílech ame­rického skla­da­tele Mor­tona Fel­d­mana. Sle­duji pře­devším zacházení s chro­ma­tických totá­lem (chro­ma­tic field) a dále se věnuji intervalovému složení vyu­ži­tých pat­ternů a akordů. Navazuji na svou před­chozí stu­dii Between Catego­ries, v jejímž rámci jsem upo­zor­ňoval na „roz­kro­čenost“ auto­rových skla­deb mezi akus­tickou a kompo­ziční rea­li­tou. Zdů­raz­nění vztahů v oblasti tónových výšek však nezna­mená, že si nejsem vědom dějů pro­bí­ha­jí­cích v akus­tické rea­litě. Fel­d­manovy skladby neu­stále pře­cházejí mezi kompo­ziční a akus­tickou rea­li­tou, ale i když zamě­říme svou pozornost na kompo­ziční rea­litu, zjis­tíme, že též zde…

Taxo­no­mie kva­lit akordů ze Základů moderní har­mo­nie Karla Janečka (1965) a její interpre­tace podle ame­rické teo­rie tónových tříd

Základy moderní har­mo­nie (1965) od Karla Janečka, větši­nou neznámé mimo české hudebně-​teoretické kruhy, řeší řadu otázek sou­vi­se­jí­cích se sou­časnými teo­re­tickými dis­ku­semi o hudbě dva­cá­tého sto­letí, mezi které patří mimo jiné kva­lita akordů, har­mo­nická funkce a pro­longace. Kromě toho, že zatím nebyl pře­ložen, před­stavuje text díky své složi­tosti, idi­o­synkrazii a roz­sahu výzvu. Pře­klá­daná stu­die uvádí vybrané pasáže ze Základů moderní har­mo­nie, které vysvět­lují Jane­če­kovu teo­rii taxo­no­mie kva­lity akordů, a poté je interpre­tuje v tra­dičním teo­re­tickém jazyce Allena For­tea, Roberta Morrise a Johna Rahna. Z mého výkladu Janeč­kovy taxo­no­mie vyplývají dva postřehy. První je his­to­rický: Jane­če­kův pří­stup patří mezi jedny…

Klavírna tvorba Arthura Vin­centa Lou­ri­ého do roku 1922

Štúdia je zame­raná na klavírne dielo Arthura Vin­centa Lou­ri­ého (18921966) vo vybranom časovom období. Med­z­níkom sa stal rok skla­da­teľovej emigrá­cie do západnej Európy, vzhľa­dom na expe­ri­men­tálnosť a nestá­losť skla­da­teľovho kompo­zičného jazyka práve pred jeho odcho­dom z vlasti. Štúdia ponúka i stručnejší náhľad do Lou­ri­ého života, nakoľko sa nejedná o známu osobnosť dejín hudby. Hlavnú časť textu tvorí roz­bor všetkých exis­tujúcich Lou­ri­ého klavírnych diel skompo­novaných pred rokom 1922. Na základe analy­tickej práce a kompa­rá­cií so skladbami iných skla­da­teľov, pre­dovšetkým Ale­xan­dra Skrjabina, štúdia ukazuje Lou­ri­ého inšpi­račné zdroje a cha­rak­te­ris­tiky a cel­kovú povahu jeho diela.

Obsah aktuálního čísla: